Pátek

Víte, řekla jsem si, že si dáme výzvu – článek každý den, o čem koliv. Aspoň mesíc v kuse (řehrajicí se smajlík). Pokud máte nápady na témata, tak sem s nimi! Jo, a rovnou mi můžete opravovat gramatické chyby, protože WordPress v telefonu postrádá smysluplnou auto korekci. Co už.

Poslední dobou jsem dost nahovno bloger, řekla bych. Zanedbávám povinnosti, které jsem si kdysi sama vymyslela a hledám výmluvy, proč je vlastně zanedbávám (prosím, představte si pod tím tu sprostější formu tohoto slova, ta vyjádři skutečnost mnohem lépe). Kašlu na to, protože hlavní téma, na kterém jsem postavila svoji "karieru" mě přestalo bavit. Dobře, zjemním to – nemám tolik času, jako před tím. Před čím? Hm…chtěla jsem nějak něžně vplout do toho, o čem jsem chtěla mluvit, ale víte co, teď to bude hodně o jídle, o vztazích, životě jako takovém atd. Občas dost sprostě, občas až přehnaně ironicky. Vydechněte si, v duchu si řekněte, že zas něco slibuji a pusťte si dost "neohrannou" písničku.

A vůbec. Pátek. Ach, kde jsou moje dvacet let, kdy mezi pátkem a pátkem byla jedna veliká černá díra plna kocoviny, výčítek svědomí, sobotních cestiček po něm a podobné radostí. Dneska? Se plazím domu po práci a schovávám se před nafrněno – načančanou mládeži, kterou podobné kolečko teprv čeká.

Víte, byla jsem rajda. Patnáct kosmetických produktů na obličeji, dalších deset po celém těle, kdyby náhodou. A to jich bylo, těch náhod, hm. Tanečky na stole, pod stolem, boky sem, boky tam. Víno místo vody a voda místo jídla. Závidím si to sama sobě, jak o tom teď píšu 🙂 co dělám teď, zeptáte se? Těším se jak blázen do postele, odložit si hlavičku na rameno muže, pustit si seriál a nechat se unášet dlouhým a hlubokým spánkem. Tohle je dospělácká realita, bejby.

"Hit me bejby one more time" si zpívám tak maximalně ve sprše, češu se ob den a řasenku používám jen o svátcích. Jo a rajdim už po skleničce vína…přímo do postele si rajdim no, šípečkou.

Cestou, co jsem jela domů od babi s dědou (páteční večer u nich je na další článek, mimochodem) očuchala jsem nejmíň dvacet druhu parfémů. Po flakonkách. Toxická zbraň, ty vole, tyhle páteční modely. Fetiš pro deratizéra, fakt! Viděla tak tři pády z vysokých podpatků a tucet dámských kalhotek, mrkajících pod mini sukněmi. I moje pyžamo má větší soudnost, ne že ne! Party ne, radši knihu 😀 že jo?

Jdu si pro něj. Pro to pyžamo.

Tak zítra! Pusu

Vaše

❤️