Hned, všechno hned!

Nevím, jak jste na tom vy, ale moje povaha je šílená. Chci všechno hned, potřebuji všechno teď a teď a už včera bylo pozdě. Jsem netrpělivánedočkavá a taky spoustu věci podle toho vypadají.

Například skvěly nápad založit blog – superskvěly waunápad, jenže – další zodpovědnost pro  člověka, který byl zodpovědný za křečka Máňu

(umřela v rocel a půl na nedostatek sexu,  teda na jeho absenci … ano, na to se taky umírá) a morče Cheapa [čti Čipa] (toho jsem musela udat, s kleci a tak. pevně věřím v to, že našel svůj ráj. no). Já jenže k tomu stříhání focení, čtení, práci, práci, rodině, příteli a bla bla přibyla další věc navíc.

Přála jsem si to. Svoje psací miminko, kde se vyřádím, sepíšu nějaké blbosti a budu doufat, že si to někdo přečte. Kde budu moct o knižním článku říkat recenze, kde si budu připadat tak trošku důležitě a u ocucávání tužky doufat, že jednou napíšu knihu. Píšu ji. Už asi třetí, potom je mažu a zase píšu. Opět mažu a tak pořád dokola. Vodnář, 7 pátků v týdnu (ruské pořekadlo, neptejte se) prostě žádná disciplína.

Jenže myšlenka tohoto článku měla by být hlubší. Proč chceme všechno hned? Nejspíš proto, že žijeme v neuvěřitelně uspěchaným světě, kde za nás spoustu zásadních úkolů plní počítač, telefon, foťák anebo automat na kafe. A varná konvice, tu nesnáším, trvá ji to moc dlouho, než tu vodu ohřeje. Proto spěcháme, taky něco chceme udělat za sebe. Vlastnoručně, jako za mladá přeci.  img_5008

Pardon, ale i hudbu, při které o půlnoci píšu článek, stříhám video, sjíždím Instagram a sem tam i stíhám přečíst pár stránek komiksu, mi vybírá Spotify, prý ví, co mám ráda! A díky bohu za tak geniální aplikaci!  Nevím, jak bych objevila rum s colou v muzikálním provedení. Boží, poslechněte si to! 

*“Rum and Coca – Cola“ The Andrews Sisters 

Chtěla bych vám říct, vydechnete, si odpočinete, poslechnete si dvě minuty moře (na youtube, kde jinde) jenže to by nebylo ono. Nebyl by důvod psát něco jako články, poslouchat hudbu, kterou vám vybere kamarád Spoty, čekat dvě minuty na vařící vodu s kartáčkem v puse, řasenkou v ruce a připadat si u toho jako multifunkční stroj. Je na čas přijmout skutečnost, že stroje jsme, jinak by nás ty naše superchytrý roboti, kteři nám počítají kroky, tep a odchylky v menstruaci, zašlapali a udupali. A to nechceš!  

P.S. původě jsem vám jen chtěla sdělit, jak jsem po sedmé večer přitáhla domu. Unavená, hladová a žiznivá po práci a rozhodla se natočit žluté video. Není světlo! Místo stativu – prkno, místo fotáku – telefon, žádná řasenka, rtěnka nakřivo, jídlo jsem nestihla a tak. Chyba byla si blog založit. Chudáci vy!

Střihat jdu, dobrou 🙂

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s